Velšský poník (Sekce A,B,C,D)
Velšští poníci se dělí do čtyř skupin. Označují se dvěma různými názvy a často se nesprávně zaměňují. Rozlišujeme tyto čtyři skupiny: sekce A (neboli velšský horský poník), sekce B (neboli velšský poník), sekce C (neboli velšský poník typu kob) a sekce D (neboli velšský kob). Pro děti se hodí jen poníci sekce A a sekce B.
Informace z knížky - Můj první poník (Pony club).
Sekce A - Velšský horský poník
Původ: Pohoří Walesu.
Původní využití. K ježdění.
Nýnější využití: K ježdění i do zápřahu.
Povaha: Mírný, někdy tvrdohlavý.
Výška: Nepřevyšuje 122 cm.
Barva: Jakákoli základní barva.
Poznámka: Je považován za nejkrásnější původní plemeno poníků v Británii. Na svou výšku je velmi silný.
Původ: Kříženec sekce A a sekce D.
Původní využití: K ježdění.
Dnešní využití: K ježdění a do zápřahu.
Povaha: Mířná.
Výška: 127 - 137 cm.
Barva: Jakákoli základní barva.
Poznámka: Výborně se hodí k ježdění, má kvalitní chody a dobře skáče.
Pony typu koba je rovněž potomkem velšského horského ponyho. na rozdíl od ty´pu B se choval hlavně k lehkému tahu. Proto také byli horští poníci kříženi s klusáky menší postavy. Díky tomu je tento pony menší než kob, v kohoutku má 132 - 137 cm. Choval se poměrně dlouho, ale s postupnou motorizací byl zatlačován do pozadí. Naštěstí si získal přízeň těch, kdo rádi tráví prázdniny turistikou na koni nebo s koňským spřežením, a tak byl v r. 1949 vzkříšený pony zařazen do plemenné knihy jako sekce C.
Je to statný koník, nejmenší povolená výška je 137 cm, optimální je 147 - 159 cm. Kob má hlavu jako přiměřeně zvětšený horský pony, má výrazné oči a malé, vysoko nasazené spičaté uši. Má dlouhý krk, mohutné plece, dlouhou záď a vysoko nasazený ocas. Hodí se k lehkému tahu, k jízdě, ale v obou světových válkách se osvědčil i jako soumar. Křížením s plnokrevníky dává vynikající huntery, je totiž dobrý skokan.
